Chorvatsko » Dugi Otok
Dugi Otok - Chorvatsko
Dugi Otok
Dugi Otok
18.04.2024
Dugi Otok je vyhledávaným turistickým cílem hlavně v posledních letech, kdy se začaly šířit jeho přednosti především mezi amatérskými potápěči a milovníky vodních sportů. V obci Božava je prestižní potápěčská škola a výborné terény pro potápění, zdejší vody navíc skýtají možnost bohatých úlovků ryb a plodů moře, a nabízejí také velmi dobré podmínky pro windsurfing a jachtink. Pokud je vám bližší pasivní odpočinek a vyhřívání se na slunci, nechejte se zlákat mimořádně krásnými plážemi. Na ostrově jsou možnosti ubytování jak v hotelech, tak i v soukromí. Hledáte-li netradiční, dobrodružnou dovolenou, můžete se ubytovat na majáku Veli Rat. Dugi Otok je vhodným cílem pro aktivní turisty, kteří rádi objevují krásy přírody. Strmé útesy, vápencové hřbety, průzračná jezera, krasová pole a jeskyně určitě stojí za prozkoumání. Zajímavostí je, že na ostrově nejsou žádné vodní toky ani prameny, přitom je z velké části pokryt vodou. Jižní část ostrova je kamenitá, střední a severní pokrývá makchie, místy i les. Západní pobřeží je strmé a vysoké. Ostatní břehy jsou pozvolné, nízké, se známými písečnými plážemi, jako je např. Solišćica, Pantera, Sakarun (všechny na severozápadě). Dugi Otok je také vhodným výhozím bodem pro výlety do okolí, v těsné blízkosti sousedí s Kornatskými ostrovy, které jsou magnetem pro všechny milovníky nedotčené přírody (národní park Kornati). Z jižněji položených míst se pořádají výlety do zátoky Telašćica, která je spolu s jezerem Mir a útesy Grpašćak jedním z nejpozoruhodnějších přírodních fenoménů Jadranu.
Dugi Otok je zajímavý také svými obyvateli, kterým v žilách koluje italská krev. Tak jako téměř na všech jadranských ostrovech byli i zde prvními historickými obyvateli Ilyrové, po nich tu ale dnes nenajdete téměř žádné stopy. Naopak v blízkosti zálivu Telašćice se dochovaly pozůstatky velké římské venkovské usedlosti, které jsou částečně zakonzervovány Části výzdoby této pozoruhodné stavby, např. podlažní mozaiky, byly přeneseny do Archeologického muzea v Zadaru. Na ostrově můžete obdivovat i památky ze starochorvatského období, hlavně kostelíky, hroby a bunje (nízké chýše stavěné z místního kamene nasucho). Od 10. století vlastnili Dugi Otok bohaté zadarské rodiny a kláštery a o pár století později ho převzaly Benátky. Tak na ostrov přišel dost vysoký počet italských rodin, které se tu asimilovaly. Dnes tu trvale žije něco přes 2800 obyvatel. Hlavním a největším střediskem ostrova je Sali, kde bydlí téměř polovina všech ostrovanů. Většina dalších obcí je rozeseta podél pobřeží a žije z cestovního ruchu, pouze Dragove a Žman jsou ve vnitrozemí. Na ostrově se daří vinné révě, olivovníkům i zelenině. Domorodci zde také chovají ovce a ve velkém se věnují rybolovu, tak si v mnohém vystačí sami. Dugi Otok má trajektové spojení se Zadarem, z obce Brbinj. Tento přístav je také jako jediný na trase mezinárodních trajektů, které plují pravidelně mezi chorvatským Zadarem a italksou Anconou. Lodní spojení je dále do přístavů ve městech Sali a Zaglav.
Dugi Otok - Chorvatsko
Dugi Otok patří k zadarské skupině Severodalmatských ostrovů. Pokud byste se nad touto oblastí vznášeli letadlem, zaujme vás svou panenskou krásou, které vévodí průzračná jezera a strmé pobřežní útesy. „Dlouhý ostrov“, jak bychom mohli přeložit jeho název, není nikterak velký, rozloha činí 124 kilometrů čtverečních, má však protáhlý tvar, což předurčuje i jeho jméno. Ze všech stran ho obklopují další ostrovy a ostrůvky a břehy omývají vody několika menších průlivů, ale také jednoho z nejkrásnějších jadranských zálivů Telaščica. Pouze na západní straně ostrova je přístup k otevřenému moři.Dugi Otok je vyhledávaným turistickým cílem hlavně v posledních letech, kdy se začaly šířit jeho přednosti především mezi amatérskými potápěči a milovníky vodních sportů. V obci Božava je prestižní potápěčská škola a výborné terény pro potápění, zdejší vody navíc skýtají možnost bohatých úlovků ryb a plodů moře, a nabízejí také velmi dobré podmínky pro windsurfing a jachtink. Pokud je vám bližší pasivní odpočinek a vyhřívání se na slunci, nechejte se zlákat mimořádně krásnými plážemi. Na ostrově jsou možnosti ubytování jak v hotelech, tak i v soukromí. Hledáte-li netradiční, dobrodružnou dovolenou, můžete se ubytovat na majáku Veli Rat. Dugi Otok je vhodným cílem pro aktivní turisty, kteří rádi objevují krásy přírody. Strmé útesy, vápencové hřbety, průzračná jezera, krasová pole a jeskyně určitě stojí za prozkoumání. Zajímavostí je, že na ostrově nejsou žádné vodní toky ani prameny, přitom je z velké části pokryt vodou. Jižní část ostrova je kamenitá, střední a severní pokrývá makchie, místy i les. Západní pobřeží je strmé a vysoké. Ostatní břehy jsou pozvolné, nízké, se známými písečnými plážemi, jako je např. Solišćica, Pantera, Sakarun (všechny na severozápadě). Dugi Otok je také vhodným výhozím bodem pro výlety do okolí, v těsné blízkosti sousedí s Kornatskými ostrovy, které jsou magnetem pro všechny milovníky nedotčené přírody (národní park Kornati). Z jižněji položených míst se pořádají výlety do zátoky Telašćica, která je spolu s jezerem Mir a útesy Grpašćak jedním z nejpozoruhodnějších přírodních fenoménů Jadranu.
Dugi Otok je zajímavý také svými obyvateli, kterým v žilách koluje italská krev. Tak jako téměř na všech jadranských ostrovech byli i zde prvními historickými obyvateli Ilyrové, po nich tu ale dnes nenajdete téměř žádné stopy. Naopak v blízkosti zálivu Telašćice se dochovaly pozůstatky velké římské venkovské usedlosti, které jsou částečně zakonzervovány Části výzdoby této pozoruhodné stavby, např. podlažní mozaiky, byly přeneseny do Archeologického muzea v Zadaru. Na ostrově můžete obdivovat i památky ze starochorvatského období, hlavně kostelíky, hroby a bunje (nízké chýše stavěné z místního kamene nasucho). Od 10. století vlastnili Dugi Otok bohaté zadarské rodiny a kláštery a o pár století později ho převzaly Benátky. Tak na ostrov přišel dost vysoký počet italských rodin, které se tu asimilovaly. Dnes tu trvale žije něco přes 2800 obyvatel. Hlavním a největším střediskem ostrova je Sali, kde bydlí téměř polovina všech ostrovanů. Většina dalších obcí je rozeseta podél pobřeží a žije z cestovního ruchu, pouze Dragove a Žman jsou ve vnitrozemí. Na ostrově se daří vinné révě, olivovníkům i zelenině. Domorodci zde také chovají ovce a ve velkém se věnují rybolovu, tak si v mnohém vystačí sami. Dugi Otok má trajektové spojení se Zadarem, z obce Brbinj. Tento přístav je také jako jediný na trase mezinárodních trajektů, které plují pravidelně mezi chorvatským Zadarem a italksou Anconou. Lodní spojení je dále do přístavů ve městech Sali a Zaglav.
________________